Isaiah 43

Ujištění Jákoba o jeho vykoupení a dokonalé ochraně

1Ale nyní toto praví Hospodin, ⌈jenž tě stvořil,⌉
n.: tvůj stvořitel; v. 15
Jákobe, a ⌈který tě zformoval,⌉
27,11; 44,2; n.: tvůj tvůrce; 45,9.11; Jr 10,16
Izraeli: Neboj se, neboť jsem tě vykoupil,
44,22n; Jr 31,11
⌈povolal jsem [tě] tvým jménem,⌉
45,3n; 49,1; n : vyvolil jsem tě, (srv. Ex 31,2)
jsi můj.
Dt 7,6; Mal 3,17
2Když půjdeš přes vody, budu s tebou, a přes řeky, nezalijí tě. Když půjdeš ohněm, nespálíš se
srv. Př 6,28
a plamen tě neožehne.
Da 3,25—27
3Protože já Hospodin jsem tvůj Bůh, Svatý Izraele, tvůj
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
zachránce.
47,15; 49,26; 60,16; 2S 22,3; Jr 14,8; Oz 13,4; Tt 1,3
Dal jsem jako výkupné
Př 21,18
za tebe Egypt. Kúš
18,1p
a Sebu
[Buď země blízko Kúše (45,14), anebo Šeba (1Kr 10,1; Jr 6,20p)]
jsem dal místo tebe.
4Protože jsi byl vzácný v mých očích a vážený,
srv. 1S 9,6
a já jsem tě miloval,
63,9; srv. Dt 4,37; 23,6; Jr 31,3; Oz 11,1
dal jsem lidi za
n.: místo
tebe a národy
n.: národnosti
za
n.: místo
tvůj
Pozn. 78 v tabulce na str. 1499
život.

5

Shromáždění od končin země a obnova

Neboj se, protože já jsem s tebou.
41,10
Přivedu
srv. Jr 2,7; 3,14; 23,8
tvé potomstvo od východu, shromáždím
11,12!
tě od západu.
6Severu řeknu: Vydej! A jihu: Nezadržuj! Přiveď mé syny z daleka a mé dcery od končin země,
5,26; Dt 28,64
7každého, kdo je nazýván mým jménem, jehož jsem stvořil ke své slávě, jehož jsem utvořil i učinil. 8Vyveď lid slepý,
42,18
ačkoliv má oči, a hluchý, ačkoliv má uši.
9 se spolu shromáždí všechny národy, se shromáždí lidé! Kdo z nich to oznámí a zvěstuje nám ty dřívější věci?
41,22
vydají svá svědectví a ospravedlní se! Lidé to uslyší a řeknou: To je pravda.
10Vy jste mými svědky,
44,8; srv. Sk 1,8
je Hospodinův výrok, jste ⌈mým otrokem,⌉
n.: a můj otrok,
kterého jsem vyvolil, abyste mne poznali a uvěřili mi a porozuměli, že ⌈to jsem já.⌉
h.: já jsem On; 37,16; 41,4; 48,12
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
Přede mnou nebyl vytvořen žádný
Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bůh ani po mně žádný nebude.

11

Hospodin, jediný zachránce, vysvobodí Izrael i z jejich nevěry

Já, já jsem Hospodin
44,24; Ex 4,11; 20,2; 6,2; srv. Dt 32,39
a kromě mne
44,6!; 45,21
žádný
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
zachránce není.
Oz 13,4!
12Já jsem oznamoval,
41,22nn
zachraňoval a zvěstoval, a nebyl jiný⌉
h.: cizí; Dt 32,16!
bůh mezi vámi. Vy jste mí svědkové, je Hospodinův výrok, a já jsem
Pozn. 61 v tabulce na str. 1499
Bůh.
45,22!; 46,9; Gn 17,1
13I od onoho
n : od doby, co je den
dne já jsem
v. 10p
a není, kdo by vyrval z mé ruky. ⌈Budu jednat, a⌉
n.: jednám–li,
 kdo ji odvrátí?

14Toto praví Hospodin, váš
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
vykupitel, Svatý Izraele: Kvůli vám jsem poslal do Babylona a ⌈
Pozn. 71 v tabulce na str. 1499
zahnal jsem je všechny na útěk⌉
n.: srazil jsem / srazím všechny závory jejich vězení
-- ⌈i Chaldejce na jejich lodích plných výskání.⌉
n. (nepatrná změna punktace): a výskání Chaldejců změním v nářky.
15jsem Hospodin, váš Svatý,
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
stvořitel
27,11v; 45,11
Izraele, váš král.
41,21; 1S 8,7

16Toto praví Hospodin, který
Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
činí cestu skrze moře a stezku skrze dravé
Neh 9,11!
vody,
17který vyvádí vozbu i koně,
srv. Ex 14,9nn
vojsko i vojenskou moc. Najednou ulehnou a už nevstanou, dohořeli,
h.: vyhasli, uhasli
zhasli jako knot:
::42,3
18Nepřipomínejte si dřívější
41,22; ::Dt 4,32
věci a dávnými věcmi se nezabývejte.
19Hle, činím novou
srv. 42,9; Jr 31,22
věc a už vzchází,
42,9
což to nevíte? Ano, učiním v pustině cestu, v pusté krajině řeky.
20Bude mne ctít polní zvěř, šakali a pštrosi,
13,21; 34,13
neboť
perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
dám vodu
32,2; 35,6n!
v pustině a řeky v pusté krajině, abych dal pít svému lidu, svému vyvolenému.
42,1; 45,4
21Ten lid jsem utvořil
44,21
pro sebe:
Mal 3,17
budou vypravovat
n.: vypočítávat
moji chválu.
42,12; Ž 102,19; 106,2; 1P 2,9

22Ale ty, Jákobe, jsi mne nevzýval,
n.: nevolal
⌈neboť jsi mnou unavený,⌉
n.: a nenamáhal ses kvůli mně,
Izraeli.
23Nepřivedl jsi mi ovci ke svým zápalným obětem, ani jsi mne nepoctil svými oběťmi. Nenutil jsem tě sloužit mi přídavnou obětí, ani jsem tě neunavoval kadidlem.
srv. Lv 2,1; Jr 41,5
24Nekoupil jsi mi za stříbro vonné koření,
Jr 6,20
ani tukem svých obětí jsi mne neosvěžil. Avšak svými hříchy jsi mne nutil ti sloužit, unavoval jsi mne svými proviněními.

25Já, já jsem ten, kdo mažu
::Jr 18,23; Neh 3,37; Sk 3,19
kvůli sobě tvá přestoupení
Mi 7,18
a tvé hříchy
38,17; 44,22; Jr 31,34; 2S 19,20; Mk 2,7
připomínat nebudu.
26Připomeň mi to a 
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
suďme
5,3; srv. 1,18; 41,1; 50,8
se spolu: Ty vypočítej, proč bys měl
imperfektum (aktuál, cosi jako „aktualizující slovesný čas“); [označován zvláště imperativ tvořený v h. zvláště imperfektem (Jr 1,7.21)]
být ospravedlněn.
Jb 9,2
27Tvůj praotec
h.: první otec; [může být míněn buď Abraham (51,2; o něm však Iz nemluví nikde negativně) či spíše Jákob (58,14; 63,16)]
zhřešil a tvoji prostředníci
n.: mluvčí (/ tlumočníci); [asi míněni kněží a proroci — 28,7]; LXX: předkové
se proti mně vzbouřili.
1,2; Jr 2,8.29; Oz 7,13
28Proto jsem znesvětil knížata svatyně, vydal jsem Jákoba do klatby
srv. 34,5; Joz 6,17n
a Izraele ke zhanobení.
Sf 2,8†; srv. Iz 51,7; Ez 5,15; n.: výsměchu

Copyright information for CzeCSP